Nevím, co si papaláši mysleli, že stane
„Až v Číně půjdeš demonstrovat, tak si prosím tě neber igelitku,“ radili liberální a feministicky laděné Peťulce její drazí kolegové před odjezdem do říše středu.
I uposlechla jejich dobrých rad a do kufru přibalila nejenom dvě látkové tašky, ale i pevné rozhodnutí, že politika nesmí být hlavním tématem rozhovorů následujícího roku. Velmi živě si totiž pamatovala lednový vystrašený výraz mladé Thajky v prázdné zahradě thajského hostelu, když v rámci hovoru o krásách její země naivně zavtipkovala o všudypřítomných fotografií thajského krále.
Do vystrašené Thajky má však čínská univerzita daleko. V kampusu jí sice v prvních dnech uvítali mašírující studenti a studentky v maskáčích, plnící si povinnou vojenskou službu před začátkem školy, jinak zde ale vlají jen dvě čínské vlajky a marxistická a leninistická fakulta je nenápadně schovaná v postranní uličce kampusu za vzrostlými stromy. V uvolněném mezinárodním prostředí zatím probíhaly i samotné přednášky čínských profesorů, kteří bez rozpaků hodnotí kroky čínských zákonodárců a třeba Peťulka druhý týden přednášek dostala zpracovat referát z knihy, co Čínu zrovna nechválila.
Peťulka tak nebyla ani moc překvapená, když jí její čínský spolužák na vrcholku Jingshan Parku u Zakázaného města se šibalským úsměvem ukazoval současné zakázané město. Část města, která poskytuje domov hlavním představitelům země, je stejně jako její nedaleký předchůdce opředena tajemstvími a neprůchozími hradbami. Lidská zvědavost je však vynalézavá a rozmach dronů poskytl několikrát během posledních let možnost hlídajícím vojákům zastřílet si trochu do vzduchu, vyprávěl Peťulky průvodce.
„And do you know what was really funny? Some years ago, leaders criticized new constructions in Beijing because the historical view for their quarter was destroyed thanks to this construction according their opinion. Do you understand this? I don’t know what leaders thought that would happen after their critique“, dodal nakonec a smál se přitom na celé kolo.
Musím samozřejmě přiznat, že Peťulka i její průvodce si shodně potvrdili, že novodobé budovy kolem Zakázaného město se vážně zrovna nepovedly. Diskuze o životě a politice v říše středu plná vtipu a ironie se studentem z univerzity, jejíž bývalý absolvent tuto zemi dnes řídí, byla příjemným závanem její možné nové elity. Peťulčina univerzita je nicméně extrémně privilegované místo a rozhodně to není pravá Čína, o jejíž přeučovacích táborech se ani zde nemluví. Možná i proto látkovou tašku nosí stále dál.
Krásný pozdrav z města z prachu přeje
politicky uvědomělá Peťulka
Líbil se vám střípek?
Sdílejte.
Je to jen malý klik pro vás, ale velký skok pro tento blog.
Střípky z města z prachu vol. VII. – Peťulčino patnáct minut slávy
„Why do YOU want to take a picture with me for Christ’s sake?!?“ rozeznělo se v davu turistů na promenádě v Šanghaji. „Because you are so beautiful,“ odpověděl postarší turistce bez zaváhání patnáctiletý školák. Peťulka a přihlížející turisti se na sebe potutelně usmáli. Úsměvy však nevydržely dlouho, neboť většina z nich nakonec byla rovněž odchytnuta skupinou čínských středoškoláků.
Střípky z města z prachu vol. VIII – Pohádka o čínské autonomní oblasti Hong Kong
Byla, nebyla, za sedmero horami a sedmero řekami, jedna autonomní oblast. Obehnaná strážnými bránami, chránila své území před všemi, co rádi poslouchají a ještě radši vládnou. Peťulka slýchávala o této oblasti mnoho, a tak se i ona jednoho dne rozhodla, že musí její nezávislost prozkoumat. Nasedla na noční vlak z města z prachu a řítila si to až na pomyslnou hranici Velkého bratra, kde spolu s davem čínských školáků, každodenně překračující hranici za elitnějším vzděláním, i ona překročila pomyslnou hranici.
Střípky z města z prachu vol. IX – Life at the Beach
Je všeobecně známé, že Hong Kong je džungle a hned dvojitá. Z jedné z nejhustěji zalidněné městské oblasti na světě tak lze za hodinu přejet ke klidným národním parkům a plážím. Cesta k pláži však nesmí být moc jednoduchá, aby si ji Peťulka dostatečně vážila.