Peťulka a kolumbijská autobusová doprava
- 20 února, 2023
- Petra Krupičková
„Nejezdi ze Santa Marty do Cartageny busem. Ty zastavují na každém rohu a nabírají cestující. Cesta ti pak může zabrat i osm hodin. Jeď se společností Berlinas Shuttle, ta vypravuje každých čtyřicet minut minivany, které jedou přímo. V Cartageně budeš za šest hodin,“ radila Peťulce zkušenější cestovatelka z Polska.
Na autobusovém nádraží v Santa Marta se podle rady Peťulka divoce prodrala všemi nabídkami na pohodlné, krásné, a když bude zákazník chtít, i jednorožci poháněné autobusy a nezlomně opakovala: „Berlinas, directo, Cartagena“.
Jak si přála, tak se jí i splnilo a za pár minut seděla v malém minivanu. Prostor v minivanu je sice mnohem stísněnější než ve velkém autobusu, zato je cesta rychlejší, opakovala si od začátku Peťulka a koleny cítila záda pána před sebou.
Už po patnácti minutách se konala první zastávka na sčítání počtu cestujících, která se opakovala každých patnáct až dvacet minut. Není většího potěšení než zjistit, že minivan nezastavuje v každém městě, aby nabral cestující, ale zastavuje v něm, aby někdo zkontroloval, že řidič nikoho nenabral.
Za polovinou cesty řidič zastavil u krajnice, nechal běžet motor a vyšel ven. V místě nebylo nic, žádná kontrola cestujících ani město. Peťulka nechápala nastalou situaci, ale zbylí cestující se zdáli být v klidu, takže se nijak nestresovala. Po půl hodině se řidič vrátil a něco oznámil. Peťulka vůbec nerozuměla. Ze změny nálady ve vanu však bylo okamžitě jasné, že právě bylo řečeno něco hodně špatného. Za mohutného proklínání se zbylí cestující začali balit a odcházet. Taková názorná ukázka Peťulce stačila a se všemi svými věcmi vyšla z vanu na krajnici.
„Co se stalo?“ snažila se přes překladač zjistit od ostatních cestujících.
„Došel benzín.“
Následovala dlouhá minuta ticha, po které se Peťulka pokoušela zjistit, jak je to kruci jako možné (poznámka pod čarou pro názornější představu: tehdejší Peťulčin slovník bych připodobnila k Miloši Zemanovi, když v rádiu mluvil o Pussy Riot, jen jedno písmenko bylo změněno).
Mladší kluk zahlásil něco ve smyslu: „Kolumbie, baby“.
Peťulce došly argumenty. Nikdy proto nezjistí, proč běžel celou dobu motor, když autu došel benzín.
Udivená rozprava Peťulky s cestujícími byla následně přerušena příjezdem minivanu z pravidelné linky a nejvíce nadávající cestující byli usazeni. Klidnější zbytek s Peťulkou se už nevejde a čekali dalších patnáct minut na jiný spoj.
Celková doba cesty do Cartageny činila devět a půl hodiny.
Po této a mnoha dalších cestách Peťulka zjistila základní matematiku kolumbijské veřejné dopravy:
doba uvedená na webových stánkách
+ dvě hodiny navíc a vůbec toto číslo nezpochybňovat
+ čtyři až pět dopravních zácp, sesuvů půdy či bouraček, tedy hodina až dvě, když má člověk štěstí, takže spíš tři až čtyři
+ třešinka na dortu v podobě malého překvapení, jako třeba řidič zastavující v půlce odbočovacího pruhu, aby mohl předat svého psíka přítelkyni, nebo stávka zemědělců, nebo zjištění, že autobus, o kterém všichni tvrdili, že je přímý, tak jím není a Peťulka se musí ve městě na půl cesty dostat na jiný terminál a přestoupit.
Zlatý RegioJet, moji přátelé, zlatý RegioJet.
Krásný den přeje kolumbijské autobusy navždy milující
Peťulka
Líbil se vám střípek?
Sdílejte.
Je to jen malý klik pro vás, ale velký skok pro tento blog.
Střípky z Nového světa vol. II. – Kolumbijská bezpečnost
Peťulčina nejoblíbenější cestovní pomůcka je knižní průvodce. Mnoho průvodců ji doprovázelo na jejích cestách, než našlo zasloužilý odpočinek na nejviditelnější poličce v knihovně. Bylo ale potřeba potkat Honzíka, aby zjistila, že každý průvodce má kapitolu pojednávající o bezpečnosti v uvedené zemi a že tu kapitolu někdo reálně čte.
Střípky z Nového světa vol. I. – Peťulka a španělština
O Peťulčině plánu skončit v práci a vyrazit na pár měsíců do Jižní Ameriky slýchávali někteří její přátelé už více než dva roky. Zejména v pracovním kolektivu se z toho stal evergreen každého náročnějšího projektu.