Peťulka a španělština
- 12 ledna, 2023
- Petra Krupičková
O Peťulčině plánu skončit v práci a vyrazit na pár měsíců do Jižní Ameriky slýchávali někteří její přátelé už více než dva roky. Zejména v pracovním kolektivu se z toho stal evergreen každého náročnějšího projektu. Nikdo už nepočítal s tím, že by se to i mohlo jednou stát. Letní rozhodnutí odjet tak nakonec představovalo značné překvapení, po kterém byla Peťulka vystavena nové dotěrné otázce:
„Jak jsi na tom se svou španělštinou?“
Bídně, přesněji ten jazyk kolem Peťulky ani neprosvištěl.
Peťulka měla před cestou teorii, otestovanou v minulosti na vlastní osobě, s pracovním názvem „Čína“. Osůbka přeživší rok v Číně bez znalosti jazyka se přeci nemusí obávat cestování do španělsky mluvících zemí. V Číně nebyl žádný problém vytáhnout mobil a přes místní překladač se dorozumět se svým protějškem. Španělština má k tomu stejné písmo. Z překladače tak nevyleze naprosto nečitelný záznam, jehož pravdivost nelze žádným možným způsobem verifikovat.
Jak víc těžší to může být v Jižní Americe?
HODNĚ!!! JAKO FAKT HODNĚ TĚŽŠÍ!!!
Přitom situace se ani za měsíc cestování příliš nezlepšila.
Těžce nabyté duolingové znalosti ve smyslu „Juan jí jablko“ a „Ona je žena“ zatím příliš nepomáhají.
Naopak Peťulka na své kůži naplno zažívá teorii pražských prodavaček, tedy když budu na toho cizince mluvit dostatečně nahlas, pomalu a zřetelně (rozuměj jako na idiota), tak mi určitě porozumí. Rychlá a nezřetelná mluva je samozřejmě ten nejhlavnější problém Peťulčiny španělštiny.
Současně Peťulčina teorie o překladači nefunguje na plné čáře. Většina překladač ostentativně ignoruje s výjimkou kolumbijských taxikářů. Jejich chuť zpříjemnit si cestu povídáním je totiž neopouští ani přes Peťulčinu neznalost jazyka. Místní taxikáři jsou totiž zruční znalci multitaskingu, když dokážou najednou troubit na každého, kdo nevystartuje při první sekundě na zelená světla, vášnivě střídat plyn a brzdu, jíst, pít, pokřižovat se u každého kostela, odpovídat na každou zprávu na druhém mobilu, zpívat oblíbené písničky z rádia a pozdravit každého známého ve svém městě. Nicméně doplňovat takový výčet o povídání si přes překladač nijak nesnižuje smrt v Peťulčiných očích.
A když už někdo má chuť si přečíst, co mu Peťulka chce přes překladač říct, odpověď vždy nakonec dostane v ústní podobě. Má přitom velkou logiku odpovídat ve španělštině někomu, kdo stále ještě potřebuje překladač k vyjádření věty „nemluvím španělsky“.
Možná tak nepřekvapí, že Peťulka v Jižní Americe zatím úplně nejvíc vypilovala výraz ztraceného kůzlete, na které se prostě nemůžete zlobit. Neskutečně milí Kolumbijci a Ekvádorci se však ani zlobit nedokážou a vždy udělají maximum, aby zmatené Peťulce maximálně pomohli.
Krásný den přeje zase dost ztracená
Peťulka
Líbil se vám střípek?
Sdílejte.
Je to jen malý klik pro vás, ale velký skok pro tento blog.
Střípky z Nového světa vol. II. – Kolumbijská bezpečnost
Peťulčina nejoblíbenější cestovní pomůcka je knižní průvodce. Mnoho průvodců ji doprovázelo na jejích cestách, než našlo zasloužilý odpočinek na nejviditelnější poličce v knihovně. Bylo ale potřeba potkat Honzíka, aby zjistila, že každý průvodce má kapitolu pojednávající o bezpečnosti v uvedené zemi a že tu kapitolu někdo reálně čte.
Střípky z Nového světa vol. III – Peťulka a kolumbijská autobusová doprava
„Nejezdi ze Santa Marty do Cartageny busem. Ty zastavují na každém rohu a nabírají cestující. Cesta ti pak může zabrat i osm hodin. Jeď se společností Berlinas Shuttle, ta vypravuje každých čtyřicet minut minivany, které jedou přímo. V Cartageně budeš za šest hodin,“ radila Peťulce zkušenější cestovatelka z Polska.